zima se ještě neloučí

14. března 2018 v 8:26 | doma |  FOTO-ZÁPISNÍK
Už jsem si tím jak píšu pořád o počasí sama sobě protivná, jenže si nemůžu pomoct. Mám pocit, jako by mě někdo přetáhl holí přes záda, v kříži mě bolí tak, že to není snad možné a nepomohl ani Brufen.

Venku poletují drobounké sněhové vločky, a na terásce se batolí mláďátka pěnkavy obecné. Nějak si jejich rodiče pospíšili, netušili, že je počasí v posledních letech tak zrádné.



Chtěla jsem po zimě zamést slupky slunečnice, chtěla jsem si tam uklidit, vyrýpat ze spárů zámkové dlažby mech, začít s přesazováním rostlin, které pěstuju venku v květináčích a zatím to musím nechat tak.

Ze smrkových šišek poletují semínka a ptáčata, která ještě nezvládnou vylétnout na krmítko se jimi živí, kromě smrkových semínek jsou na dlažbě i drobečky piškotů, a slunečnicových semen, všechno to, co upadne od zobáčků například vrabcům a zvonkům.

A k té dlažbě, není tak stará a vypadá příšerně, i to má asi na svědomí to příšerné počasí, místy se úplně drolí, rozpadá...
 


Aktuální články

Reklama