instagram

6. března 2018 v 13:31 | doma |  JAK TO VIDÍM JÁ
Nějakou dobu jsem účet na instagramu měla, to ještě než jsem si založila blog. Sledovala jsem fotky, vkládala i svoje fotopokusy, ale postupně jsem začala vnímat o čem ten instagram je a že to vlastně není o tom, jak fotíme. Důležité je, kolik tam máme sledujících a kolik lidí sledujeme my. Jak oplácíme ve smyslu ruka ruku myje. Důležité také je, kam jedeme na dovolenou, co jsme ten který den jedli, jakou kavárnu jsme navštívili. A hlavně musíme poslušně lajkovat.

Po pravdě jsem vůbec jsem nechápala pachtění většiny lidí po tom, aby jejich fotky měly co nejvíc lajků, i když jsou třeba rozmazané. Pokud má člověk označit třeba tisíc fotek, nemá ani čas si fotku prohlédnout a nutně si musí připadat jen jako lajkovací automat.

Jakou cenu má špatná fotka, která má třeba 15000 lajků? I kdyby měla lajků 100000, lepší nebude. Za krátkou dobu jsem instagramu měla plné zuby. Lajkovat čísi ruce, laky na nehty, náramky, nohy v posteli, zátiší - knížka s čajem, nebo kafem, a pod. se mi nechtělo, podle mne je to naprostá ztráta času. Tak se stalo, že jak rychle jsem si instagram pořídila, tak rychle jsem z něj zase vycouvala.

Teď nově koukám, že lajky si může každá osoba i koupit, což je podle mne už vrchol.


A venku začíná obleva....
 


Aktuální články

Reklama